Kula: Kdyby alternativní tresty fungovaly, věznice by nebyly plné
Kula: Kdyby alternativní tresty fungovaly, věznice by nebyly plné
17.4.2008 ceskenoviny.cz str. 0 Z domova
Brno - V českých věznicích by mohlo být o téměř polovinu méně vězňů, pokud by více fungovaly alternativní tresty. Řekl to generální ředitel Vězeňské služby ČR Luděk Kula. Poukázal na to, že ze současných více než 20.000 vězňů má 8460 trest nižší než dva roky, a mohli by tedy pykat za své činy na svobodě. Pokud by se toho podařilo docílit, věznicím by se výrazně odlehčilo, uvedl Kula.
Ředitel zdůraznil, že 4600 osob je ve vězení s trestem do jednoho roku a 1300 lidí si odpykává trest do tří měsíců vězení. "Nechci říci, že nemají ve věznicích co dělat, ale pro vězeňskou službu je nemožné s nimi něco dělat, protože než od nastoupí do přijímače, než se zařadí do práce, tak už jdou do výstupního oddělení a odchází," uvedl Kula. Podle něj vězeňští pedagogové nemají prostor na to, aby mohli s odsouzenými pracovat ve snaze změnit jejich postoje a vrátit je do řádné společnosti.
Kula poukázal na to, že v Německu alternativní tresty fungují lépe. Svědčí o tom podle něj statistika. V Německu připadá na 100.000 obyvatel asi 100 vězňů, v Česku je to 186, na Slovensku asi 170 a v bývalých zemích Sovětského svazu asi 600. Za rozumné by považoval, kdyby se Česko časem přiblížilo Německu.
"Znamenalo by to, že věznice by byly ve srovnání se současným stavem poloprázdné, výchovné programy by byly mnohem úspěšnější, na každého vězně by připadlo asi pět metrů čtverečních v cele a české věznice by byly takové, jaké si zaslouží, aby byly," uvedl Kula. Věznice jsou nyní naplněny na 103 procent. Je v nich nejvíce vězňů od počátku roku 2005.
Problém není podle soudců v tom, že by byly alternativní tresty udělovány málo. "Naopak, jsou udělovány, nadneseně řečeno, mamutím způsobem," řekl brněnský soudce Michal Kabelík.
Potíže jsou s velkým počtem odsouzených, které alternativní trest nepřiměje k nápravě a buď jej nevykonají nebo se nadále podílejí na páchání kriminality. Výsledkem toho jsou poměrně nízké tresty, které si ale musí odpykat za mřížemi. Největší kuriozitou českého vězeňství je případ dvacetileté dívky z Brna, která si musela ve vězení odpykat jeden den. Neodpracovala totiž dvě hodiny ze svého padesátihodinového trestu obecně prospěšných prací, který dostala za krádež. Trest jí byl přeměněn na vězení.
Kabelík poukázal na to, že alternativní tresty neřeší všechny problémy. Zákon zná deset forem těchto trestů, přičemž používány jsou hlavně obecně prospěšné práce, zákaz činnosti nebo pokuta. Finanční postih ale nelze udělit lidem, kteří uvádějí, že peníze nemají, což snižuje možnosti soudců při ukládání trestů.
Částečným řešením problému by mohlo být zavedení domácího vězení, ve kterém bude trestaný sledován pomocí čipu a systému GPS. Touto formou by se mohly trestat například drobné krádeže, pokud pachatel není recidivista. Záměr je obsažen v novele trestního zákoníku, který projednává parlament.