Případ 9
Protokol o výslechu svědka, ing. Vedral, dne 26. 1. 2004 v Praze, vyšetřovatel mjr. Ing. Rosák:
Svědek vypověděl: „…Jsem synem pošk. paní Vedralové. Moje matka již nežije. Pokud jsem dotazován k jejímu přepadení ze dne 6. 3. 2002, tak mohu uvést, že jsem se o události dozvěděl od matky. Ten den, kdy se jí to stalo, mi ve večerních hodinách telefonovala a řekla mi, že byla ve svém bytě přepadena mladíkem, který za ní pronikl do domu, zatímco jela výtahem, vyběhl po schodech. U dveří do bytu na ni již čekal a násilím vešel zároveň s ní, zatlačil ji dovnitř. Matka se bála, protože pachatel jí sdělil, že pokud věc nahlásí, PŘÍJDE S PARTOU SVÝCH ZNÁMÝCH A POMSTÍ SE JÍ. Já jsem jí doporučil, aby podala výpověď na policii. Druhý den se rozhodla svědčit. Já jsem byl přítomen u výslechu částečně, celý případ jsem od ní slyšel několikrát. Matka se vracela z nákupu kolem 6.-7. hodiny večer. Dům je zabezpečen vchodovými dveřmi, které odemkla, a pachatel stál u zvonku u domu a vešel zároveň s ní. Choval se slušně, běžně, vypadalo to, že k někomu jde, že na někoho zvonil. Když matka odemkla druhé zamřížované dveře u schodiště, potkala sousedku, se kterou se pozdravily, a zatímco spolu mluvily, pachatel za nimi prošel skrz mřížové dveře a běžel po schodech nahoru. Matka z toho neměla dobrý pocit, proto když jela výtahem do druhého patra, rozhlédla se, ale na chodbě nikdo nebyl. Odemkla tedy dveře a v momentě, kdy vstupovala do bytu, pachatel vystoupil za rohem schodiště a bez řečí ji natlačil dovnitř bytu a dveře za sebou zavřel. OTÁZKA POL. KOM.: „VZPOMÍNÁTE SI, ŽE BY MATKA UVEDLA, ŽE BY TEN MUŽ, NEŽ JI VTLAČIL DOVNITŘ, PO NÍ POŽADOVAL NAPŘ. TUŽKU A PAPÍR?“ JE TO MOŽNÉ, myslím si, ŽE ANO, protože MATKA BY SE JISTĚ JINAK BRÁNILA UŽ NA CHODBĚ. URČITĚ TEN MUŽ UVEDL TAKÉ NĚJAKÝ DŮVOD, PROČ SE DOVNITŘ DOSTAL. Podle matky jí poručil, aby nerozsvěcela, aby BYLA TIŠE, držel ji pod krkem, ale neškrtil, spíše jako výhrůžka, aby se nebránila. Požadoval peníze. Já si na událost UŽ MOC NEPAMATUJI, ale co si vzpomínám, tak muž chtěl po matce peníze a tvrdil, že má větší obnos peněz, a pokud mu ho nedá, že VENKU JSOU JEŠTĚ JEHO DALŠÍ KOMPLICI nebo něco podobného. Co vím, tak matka mu říkala, že peníze nemá a on jí odcizil 800kč v drobných. Předpokládám, že si je asi vzal z peněženky, kterou měla v tašce, se kterou přišla z nákupu. Domnívám se, že její tašku neprohlížel podrobně, protože jinak by jistě našel ústřižek složenky ze Svazu nuceně nasazených na částku přes 60. 000kč. Občas ji přiškrtil, ale spíše tak, aby ji postrašil a zřejmě dodal váze svých slov. Byt nijak neprohlížel. Matka celý život pracovala s lidmi a dle jejího vyjádření pachatel působil spíše dojmem zoufalce, který potřebuje peníze, než-li nějakého profesionálního grázla. Vzpomínám si, že pach. chtěl při odchodu vzít klíče, ale matka mu řekla, že jsou její jediné, že se jinak nedostane z bytu ani z domu, matka mu ho ukázala a on si ho sám sundal. Řekl jí, že klíč potom nechá ve schránce, ale jestli jí ho tam nechal, nevím. Co se týče toho muže, tak…….oblečený byl čistě, ale chudě, tzn. nějaká sepraná košile, skromné oblečení. Matka uváděla, že ten muž byl nejistý, nervózní, NIJAK JÍ NEUBLÍŽIL, U LÉKAŘE MATKA NEBYLA…“
Lékařská zpráva není, p. Vedralová nebyla zraněna, nevyhledala lék. ošetření.
Ohledání místa činu proběhlo až druhý den po přepadení. V rozsudku Měst. Soudu soudkyně ve svém odůvodnění neuvádí, že by na místě činu policie zajistila nějaké stopy (protokoly o OMČ nemám všechny, a tak vycházím z toho, co je v rozsudku).
Protokol o výslechu svědka, mgr. Končelová, dne 13. 1. 2004 v praze, vyšetřovatel mjr. Ing. Rosák:
Svědkyně uvedla (to nejdůležitější): „…O přepadení paní Vedralové jsem se dozvěděla od jejího syna. Její syn se dozvěděl od matky, že jsem toho muže měla vidět a chtěl, abych svědčila na policii. Já jsem ten den, kdy se jí to stalo, asi před 19. hodinou vycházela se synem z domu a v přízemí doma u vnitřních dveří (mříže), které se odemykají, potkala p. Vedralovou, jak se vrací domů, a v momentě, kdy přes tu mříž vcházela dovnitř, tak kolem ní suverénně RYCHLÝM KROKEM PROŠEL mně neznámý muž, šel po schodech nahoru. Obvykle se ptám, když někdo cizí k nám jde, koho hledá, ale TEN PROŠEL TAK RYCHLE, ŽE JSEM SE HO NESTAČILA ANI ZEPTAT. Muž byl…Také si ještě vzpomínám, nebo mám takový dojem, že MĚL DIVNÉ ZUBY, BUĎ URAŽENÝ ZUB NEBO ZUBY NĚJAK PŘES SEBE, mám na mysli HORNÍ ZUBY. Co vím od p. Vedrala a co jsem slyšela, tak se to p. Vedralové mělo stát u ní doma v bytě, údajně ji měl muž ŠKRTIT a sebrat jí peníze. Myslím si, že bych muže, kdybych jej znovu viděla, pozvala. Předloženo fotoalbum s foto č. 1-6 (pod číslem 3 je moje fotka). Od události uběhla dlouhá doba, NEMOHU PŘESNĚ ŘÍCT, kdo z těch mužů na fotogr. TO BYL, ale nejvíce tomu muži typově odpovídá muž pod č. 3, protože tento muž je mu podobný, ale na fotogr. Mi připadá strhanější, jakoby zestárl, tenkrát ten muž mi připadal mladší a ne tak vrásčitý…“
Vyšetřovatelem jsem byl obviněn z toho, že jsem: „…poté, co se pod záminkou zapůjčení tužky a papíru pro napsání vzkazy dostal do bytu pošk. Vedralové, v úmyslu zmocnit se cizí věci jí rukou zakrýval ústa a požadoval peníze, přičemž jí odcizil 700kč a klíč od vchodu domu.“
Stejně tak jsem byl i stát. zástupcem obžalován.
Při hlavním líčení jsem vypověděl: „Za paní Vedralovou jsem šel ve večerních hodinách směrem od Alberta. Když jsem přišel před dům, všiml jsem si, že tento dům má průjezd. Čekal jsem, až paní otevře vchod do domu, vešel jsem do průjezdu, a před schodištěm byla mříž. Čekal jsem, až p. Vedralová přijde a otevře i tyto dveře. Pamatuji si, že se tam setkala s nějakou paní. Já jsem pozdravil a šel jsem po schodech směrem nahoru. Čekal jsem na to, do jakých dveří paní bude zacházet. Pak jsem za ní přišel a nevím, jestli jsem ji zastihl ještě před bytem nebo jsem na paní zvonil. Pamatuji si, že jsem vstoupil do bytu a žádal jsem paní o tužku a papír, že bych potřeboval napsat vzkaz. Paní mi to půjčila a vzkaz jsem si napsal, nevím kde přesně. Po napsání vzkazu, když byla paní otočená zády, jsem jí levou ruku přiložil na ústa a pravou rukou jsem ji chytil za ruku, a žádal jsem ji, ať nekřičí, že jí neublížím, že chci pouze peníze. Mám dojem, že se paní ze začátku snažila bránit, že chtěla křičet o pomoc, ale přitiskl jsem jí ruku na ústa a žádal jsem ji, ať nekřičí, ať mi dá peníze, a já odejdu. Pamatuji si, že jsem v bytě nic neprohledával. Paní mi řekla, že peníze má v peněžence v nákupní tašce. Nevím, jestli mi peníze dala nebo jsem si je z peněženky vzal sám, ale pamatuji si, že to bylo 500kč, protože mi paní říkala, že to jsou její poslední peníze. Ještě než jsem jí tuto částku vzal, tak paní říkala, že nebude křičet a žádala mne, abych ji pustil. Já jsem ji pustil a paní si sedla do křesla a zapálila si cigaretu. Vím, nebo se domnívám, že KOUŘILA STARTKY S FILTREM. Pak jsem jí chtěl vzít klíče, ale paní mne žádala o to, že jsou to její poslední klíče. Já jsem jí říkal: „A který je klíč od vchodu?“ Když mi ho ukázala, já jsem si ho sundal a svazek klíčů jsem jí tam nechal. Z bytu jsem utekl, zabouchl jsem, otevřel jsem katr, který byl na schodišti, otevřel jsem si dveře od průjezdu, ale klíč už jsem do schránky nevhodil, protože jsem měl strach, aby mne v tom domě ještě někdo neviděl a nechytil. Utekl jsem a klíč jsem vyhodil.“
Protokol o hlavním líčení, dne 24. 8. 2004, výslech svědka ing. Vedral:
Svědek před soudem vypověděl: „Maminka mi volala…(výpověď se shoduje)…Ona vyjela výtahem do 2. patra, měla trošku strach, ale nikoho neviděla, odemkla a v tom se tam dotyčný objevil, požádal ji o něco, nevím, zda to byla tužka, sklenice vody, prostě něco takového. Ona chtěla zavřít, on za ní vnikl do bytu, tam jí zacpal pusu, trošku ji škrtil a dusil, ale spíše tak, aby nekřičela, aby spolupracovala. Neublížil jí nějak, ptal se jí na peníze, když mu vydala asi 400kč, co měla v kabelce, ptal se, jestli má další peníze, když mu řekla, že žádné nemá, tak jí vzal klíče, aby se dostal z domu…“
Na dotaz předsedkyně senátu – KOLIK PENĚZ ODCIZIL?
Tak asi 400-600kč a nějaké drobné, kolem pěti šesti set korun. Tu částku odcizil z kabelky, nevím, jestli ji tam měla v peněžence. Říkala, aby nikomu nic neříkala, že venku na něj čekají společníci.
MAMINKA KOUŘILA?
ANO, kouřila hodně, většinou Marsky, STARTKY, ty levnější, také Petry. Kouřila tak 60 cigaret denně.
Protokol o hlavním líčení dne 20. 7. 2004, výslech svědkyně mgr. Končelová:
Svědkyně před soudem vypověděla: „Vzhledem k tomu, že je to více jak dva roky, co se to stalo, tak už si nevybavuji všechny podrobnosti, které jsem uváděla krátce po přepadení na prvním výslechu u policie…..Paní Vedralová se pohybovala pomaličku, byla jednak stará a nebyla zdravá, takže chodila hodně pomalu, celkem nejistě a silně se třásla, chodila vždycky s hůlkou a nebo aspoň s tou taškou na kolečkách. (Pozn.: Ale dokázala vykouřit 60 cigaret denně! Já jsem silný kuřák, ale tolik za den bych nevykouřil!)…, ale ten muž prošel tak rychle a tak sebejistě…“
Obhájce: VIDĚLA JSTE TOMU MUŽI DO OBLIČEJE?
Ano.
JAK DLOUHO ZHRUBA JSTE MU VIDĚLA DO OBLIČEJE, PO JAKOU DOBU JSTE HO MOHLA POZOROVAT V OBLIČEJI?
Mohla jsem ho pozorovat řádově vteřiny, protože jsme se setkali jenom letmo, takže jsou to řádově vteřiny.
PROMLUVIL COKOLIV?
Nepromluvil, ani jsem se ho na nic netázala.
VE SVÉ VÝPOVĚDI JSTE UVEDLA, ŽE SI VZPOMÍNÁTE NEBO MÁTE DOJEM, ŽE MĚL DIVNÉ ZUBY, BUĎ URAŽENÝ…., MÁM NA MYSLI HORNÍ ZUBY. JAK JSTE TOHLE MOHLA VIDĚT, KDYŽ TEN MUŽ KOLEM VÁS PROŠEL VELICE RYCHLE A VŮBEC NEPROMLUVIL?
Opakovaně jsem na policii říkala, že to je jenom můj dojem a zřejmě, protože jsem mu do toho obličeje KOUKLA, tak zřejmě něco jako tvar rtů tomu nasvědčovalo, ale jeho zuby jsem NEVIDĚLA.
Je škoda, že nemám její první výpověď. Je zajímavé, že žádná z tolika poškozených si takové vady u mne nevšimla!!!
Městský soud mne odsoudil za to, že jsem: „…poté, co se pod záminkou zapůjčení tužky a papíru pro napsání vzkazu dostal do bytu pošk. Vedralové, poté jí zakrýval ústa MOKRÝM HADREM, KTERÝM JI DUSIL a požadoval peníze, přičemž jí odcizil 700kč a klíč od vchodu domu.“
Odvolacím soudem jsem byl odsouzen za to, že jsem: „…dostal do bytu pošk. Vedralové, tuto DRŽEL POD KRKEM…“
- Soudkyně Měst. soudu mne odsoudila za to, že jsem p. Vedralovou dusil mokrým hadrem přiloženým na ústa. Jsou skutková zjištění soudu správná? Hodnotil soud správně všechny provedené důkazy? Vždyť mi ale nebylo prokázáno, že bych paní dusil a zakrýval jí ústa mokrým hadrem! Jak mohla k takovému rozhodnutí dojít? Pokud jde o to dušení, znovu se odkazuji na znalce MUDr. Hladíka, který při hlavním líčení před soudkyní zcela jasně uvedl, že přikrytím úst nemůže docházet k dušení osoby. Navíc, o mokrém hadru nemluví ani svědek Vedral, který před vyšetřovatelem a před soudem reprodukoval to, co mu jeho maminka sdělila. Podle tohoto svědka jsem p. Vedralové neublížil, nebyla zraněná, lék. ošetření nežádala a nevyhledala.
- Podle odvolacího soudu jsem měl pošk. držet pod krkem. Přestože to svěděk uvedl ve své výpovědi, tak se domnívám, že rozhodnutí odvol. soudu je nesprávné. Předesílám, že přepadení se stalo ve večerních hodinách, podle sdělení svědka: „…zhruba kolem 6. – 7. hodiny večer.“, kdy většina lidí, sousedů, je doma. Pokud bych paní držel pod krkem a ne za ústa, tedy pokud bych jí zezadu nepřiložil ruku na ústa, hrozilo by, jako ve všech případech, že by paní začala okamžitě křičet nebo volat o pomoc. Tím bych na sebe upozornil ještě dříve, než bych získal nějaké peníze. Svědek také vypověděl, že jsem ji měl vtlačit do bytu. Tady bych chtěl poukázat na otázku policej. Komisaře, (Vzpomínáte si, že by matka uvedla, že by ten muž, než ji vtlačil dovnitř, po ní požadoval např. tužku a papír?), na kterou svědek odpověděl, že: „Je to možné, myslím si, že ano, protože MATKA BY SE JISTĚ JINAK BRÁNILA UŽ NA CHODBĚ. Určitě ten muž uvedl také NĚJAKÝ DŮVOD, PROČ SE DOVNITŘ DOSTAL.“ Z toho tedy vyplývá, že k napadení muselo dojít až v bytě poté, co jsem požádal o tužku a papír, a poté, co byly dveře od bytu zavřené. Svědek dále vypověděl, že: „Podle výpovědi matky jí poručil, aby NEROZSVĚCELA,…“ Pokud bych chtěl, aby paní nerozsvěcela, aby bylo zhasnuto, a pokud by byla za mé přítomnosti v bytě tma, pak se nabízí otázka, jak by mě ve tmě mohla paní ukázat ve svazku klíčů ten, který byl od vchodu domu nebo jak by mohla ve tmě vidět, že jsem byl čistě oblečený, že jsem měl na sobě skromné oblečení? Nehledě na to, že jsem při hl. líčení vypověděl, že paní jsem posadil do křesla a ona si zapálila cigaretu, uvedl jsem, že kouřila Startky s filtrem. Na dotaz předs. senátu (ZDA MAMINKA KOUŘILA?), svědek Vedral odpověděl, že ano, kouřila hodně, většinou Marsky, Startky, také Petry. Pokud by byla ve skutečnosti v bytě tma, nemohl bych vědět, jakou značku cigaret p. Vedralová kouřila. To je asi tak vše. K svědkyni, která si mne nestačila ani všimnout, protože si povídala hned s p. Vedralovou, se vyjadřovat nebudu.