Oto Biederman odpovídá na dotazy čtenářů...
Nevím, zda všem, ani z jaké konkrétní příčiny, ale mně osobně jako člověku-vrahovi se oběti ve vzpomínkách vrací, není dne, kdy bych si na ně na všechny nevzpomněl. Příčinou je u mně nejen samo o sobě to, že jsem je zabil, ale hlavně to, že už si delší dobu uvědomuji, že jsem je zabít nemusel. Dělal jsem to většinou kvůli penězům a teď vím, že je šlo získat, aniž bych je zabil, ale tentokrát pro nás bylo jednodušší ty lidi prostě zabít.
Po těch letech ve vězení je mi celkově smutno z toho, že jsem učinil tolik lidí nešťastných a není to „jen“ o pozůstalých obětí, je to i o tom, že jsem zklamal své blízké. Žít ve vězení možná někomu z venku může připadat snadné nebo snad dokonce pohodlné. Je nutné si však uvědomit, že trest vězení je o odnětí svobody a ne o spaní na slámě o chlebu a vodě. Samo o sobě to odnětí svobody + ten vězeňský stereotyp + zvláštní, dost nadstandartně bezpečnostní režim pro doživotně ods. udělají své. Výkon doživotního trestu je docela náročný na psychiku, nemám zde takové možnosti jako „obyčejní“ vězni, ale snažím se to změnit, paradoxně mi i pomáhá vyrovnat se s trestem, tedy s tím životem tady, můj pocit viny. Některá nařízení, či opatření nebo zákazy se tady lépe snášejí, nebo se s nimi lépe vyrovnám, když si třeba řeknu něco jako „Dobře Ti tak, něco jsi udělal, ještě ses k tomu přiznal, tak se nediv, čemu všemu se musíš podřídit.“ Prostě, když víš, že jsi tady jen kvůli své vlastní blbosti a můžeš tak ze všeho obviňovat jen sebe, přinutíš se hodně věcí překousnout a hned nevyvolat nějaký konflikt. Je dobré, že mám možnost bydlet sám na cele, mám tedy určité soukromí a klid, to dělá hodně.
Po blízkých se mi stýská, ale naštěstí mě neodepsali a jsou tak obětaví, že mně zde navštěvují, přestože jsem je tak zklamal, ještě o to víc je teď mám rád a jsem jim za vše moc vděčný.
Ano, někdy také pláču, ale spíše u smutných nebo romantických filmů v televizi, v běžném životě nemám ve zvyku dávat tyto emoce moc najevo.
Čemu se zasmát mám také a nejde jen o nějaký k tomu určený program v televizi, ale i tady v tomto prostředí dochází téměř každý den k nějaké humorné situaci, i během hovoru se spoluvězni se dost nasměji a v korespondenci od známých je někdy věcí k zasmání více než dost. Možná se to někomu nebude líbit, ale to, že je někdo ve vězení za to, že někoho zabil, přece neznamená, že se už do konce života nebude smát.
Jinak já si stejně jako Vy neumím představit život za mřížemi až do konce života, z toho důvodu si také budu hned po odsezených dvaceti letech žádat o podmínečné prospuštění na svobodu, jak mi to zákon umožňuje. V mém případě je to „už“ za necelých 8 let a když jsem tady zvládl těch necelých 13 let, jistě se dočkám i těch dvaceti, já věřím, že mě jednou z vězení pustí, třeba to nebude hned po dvaceti letech,ale pak už si mohu žádat o propuštění každý rok (po roce) a jednou to jistě vyjde.
Ještě k tomu, jaké to je žít ve vězení, je to stereotyp, pořád dokola, práci pro mně nemají, pouze každý den po večeři vytřu podlahu na oddělení a utřu dveře cel, zapatlané od výdeje jídla, za což dostávám kázeňské odměny ve formě pochval. Několikrát týdně si jdu zacvičit (ne do posilovny, tam nesmíme) a zahrát stolní tenis, jinak zbytek času, mimo vycházku (1 hodina), musím být zavřený na cele a nějak se zabavit sám. Čtu tedy knihy, časopisy, píšu dopisy a básničky, sleduji televizi, poslouchám rádio nebo se snažím dostat do hlavy angličtinu pro samouky, obvykle tak 3x týdně mi dozorci řádně prohledají celu včetně osobních věcí, no a tak pořád dokola...
Komentáře
Přehled komentářů
No tedy, tohle je určitě jeden z nejrozumnějších příspěvků, které kdo na těhle stránkách ohledně vraha, který se přiznal, pronesl.:-) Je asi do jisté míry pravda, že riziko je tady vždycky, pokud se jedná o lidi - člověk je člověk, oplývá mimořádně složitými myšlenkovými pochody a ne vždy je možné některé věci odhadnout. Přesto si myslím, že existují mezi doživotně odsouzenými (a nejen mezi nimi) pár jedinců, kteří si tu druhou šanci prostě zaslouží. Zvláště mezi doživoťáky jich dle mého názoru není moc. Ale právě Ota je jedním z těch, kterým bych tu šanci dala! Nejen, že je velice inteligentní a jak píšete - normální, ale stačila jsem poznat, že i upřímný a to hlavně sám k sobě. Za tu dobu, co ho znám, jsem si samozřejmě stihla o něm udělat nějaký obrázek a musím říct, že mu v tomhle směru věřím. Nemyslím si, že by se dostal na svobodu a ještě někdy někoho zabil! U Oty opravdu ne. Není to ale dáno tím, že jsem soucitná žena, která by byla schopna hlásat nesmysly o "chudáčcích vrazích" - znám i Ty, o kterých si myslím, že by raději pro jistotu měli zůstat ve vězení. Ano, určitě se dokážu nějakým způsobem vcítit do kůže (alespoň částečně) člověka, který je odsouzen na doživotí a sama si neumím dost dobře představit svou reakci, kdyby se to stalo mně. To jistě není nic příjemného. Jenže myslím i na ty pozůstalé po obětech, i na oběti. Ti to mají bezesporu také velmi těžké! A pokud žije za zdmi věznice pochybný člověk, ať tam raději zůstane, než aby společnost riskovala další ztráty v podobě lidských životů. Na Otu mám, jak už jsem psala, názor jiný, já mu věřím a doufám, že se na tu svobodu zase jednou podívá.
všem
Rescator13, 10. 9. 2008 16:01Případné propuštění Oty vidím jako riskantní. Myslím si, že v každém člověku na světě dříme určitá nenapravitelnost. Představme si člověka závislého na drogách již např. 7 let. Poté jde na léčení a to léčení je úspěšné a ten člověk se vrací zpět do společnosti a věří, že už drogu nikdy nevezme. Po takové léčbě se mnohým opravdu povede už nikdy "nevzít", nicméně 100% jistota tam není, protože už jednou ochutnali, už "to" jednou udělali... Analogie - zloděj si odsedí trest - je puštěn na svobodu. Dejme tomu, že je napraven. Pokud by přesto znovu kradl, rizikem pro společnost a jednotlivce je další krádež. ( Krádež se dá odpracovat ). V případě podvodníka, je rizikem pro společnost a jednotlivce další podvod. ( Podvod se dá splatit ). Osobně jsou pro mě taková rizika relativně přijatelná. V případě vražd je rizikem pro společnost a jednotlivce další vražda. ( Vražda se nedá splatit nebo odpracovat ). Pro mě už je takové riziko nepřijatelné. Osobně mohu s Otou vyjádřit do jisté míry soucit nad jeho osudem, zdá se to být úplně normální člověk se solidní inteligencí. Ale jsou tu ty jeho činy a hlavně oběťi a pozůstalí. Při posuzování takových činů bychom se měli spíše vžívat do kůže obětí ( přehrávat si to, co museli prožívat před smrtí ) a do kůže pozůstalých ( přehravát si to co prožívají po smrti svých blízkých ). Myslím, že v naší české společnosti je na tom pořád lépe viník, než oběť. Bohužel musím, říct, že např. Kláruša a Lady Draculea tomu trendu malilinko napomáhají. Absolutně nic proti vám nebo tomuhle skvělému webu, ale přece jen jste trošičku ovlivněny stykem s vězni. Koneckonců jste ženy a většinou dokážete projevit o něco více emocí a soucitu. Což vás ale šlechtí, protože většinou nejste schopni takových činů, jako my, chladnokrevnější můži.
reakce
ufff, 19. 8. 2008 18:41Nechtel jsem Reagovat a v zadnem pripade to nikdy nedelam v jakekoliv diskuzi kterou prave ctu,ale jak nekdo muze napsat,ze vykon trestu je psychicky narocny nechapu....a pro ty lidi kterym ublizil to psychicky narocny neni???Nekdy bych rek, ze by lidi mely premyslet nez zacnou psat...
...už se stalo.................
Zdendulína, 13. 8. 2008 20:17Neboj příště už jen k tématu....zavřete oči odcháááázíííím................................
:-))))))
Lady Draculea, 13. 8. 2008 20:15
Ty o tom mluvíš tak zasvěceně...:-)))))))))))))
No, ale teď už by se hodilo říci něco k tématu, protože se tato diskuze zvrhne zase v něco šíleného!:-)))))))))
ňuf..
Zdendulína, 13. 8. 2008 20:11Lepší naražené žebra..než třeba prdka...:-)))))))))))))tak a je to venku:-))))))))))))))Myslím ta myšlenka...nic jiného v tom nehledej
Já Ti dám!:-)
Lady Draculea, 13. 8. 2008 20:08A pak přijdeš? Ty žebra bolí většinou až druhý den...ten první dojem je takový tlak, bolest přehluší endorfiny a jiné hormony, ale ono to zítra přestane účinkovat...:-)))))))))))))
..ňuf..
Zdendulína, 13. 8. 2008 20:06Otíku...teď pro Tebe:Já bych Ti k tomu tak ráda něco písla...ale bohužel dnes se k tomu nedostanu...jdu do toho okna........A k Drákulce:Nebuď drzá čurdo:-)))))))))))))))))))))))))))))))
:-D
Lady Draculea, 13. 8. 2008 20:01
Včera se Ti přihodilo to, že....nebudu to raději říkat!:-))))))))))))))))) Skoč, aspoň nebudu sama, kdo má zlámané žebra...:-)))))))))))))) A pak Tě budu mít ráda!:-)))))))))))
Je to hezky napsané, a ještě krásněji přepsané, heč peč!:-)))))))))))))))))))
..ano prosím pěkně...
Zdendulína, 13. 8. 2008 19:58...ano něco by jsem řekla...ale dnes držím smutek...bo je mi hrozně..nikdo mě nemá rád...a táák...takže koukám z toho prvního patra..skočit ..neskočit...:-)))))))))))))Otíku..kdyby jsem Ti měla vyprávět co se mi včera přihodilo.............uf...safra...kam jsem se to zase dostala...takže k tématu........mno...moc hezky napsané:-)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
:-)
Lady Draculea, 13. 8. 2008 19:52To je óóóó...:-))))))))))))))))))))) Nemáš deprés, že bys řekla něco normálního?:-)))))))))))
Ted jsem zmatená..........
Zdendulína, 13. 8. 2008 19:51...božínku jak se čte tohle písmenko?:O??????????????????????????????????
Zdenduliceee!!!!
Lady Draculea, 13. 8. 2008 19:49No, už jsem Ti tu přepsala odpovědi, které jsou vlastně i pro Tebe, tak čti...jestli to umíš!:-)))))))))))))))))))) Kdyžtak mi zavolej, já Ti to přečtu...:-))))))))))))))
Rescator13:
Autorka M. (Lady Draculea:-) ), 10. 9. 2008 16:47